Jejej, nejak jsem zapomel napsat zapisky z posledniho dne naseho putovani. Pokusim se to napravit a doufam, ze si vsechno jeste pamatuji.

Baleni jsme odhadovali, ze nam nezabere tolik casu, ale omyl byl pravdou. Pilne jsme balili temer 2,5 hodiny, ale deti si nastesti nasly zabavu s ostatnimi detmi v kempu, takze se nam nesnazily pomahat. Terezka s ostatnimi holcickami nacvicila divadlo o hodnych a zlych vilach a pozvaly pulku kempu na premieru ;o).

Auto narvane az po strechu, karavan zkontrolovany podle navodu + jsem jeste zkontroloval, zda smycka u pripojky neni opet prilis dlouha, takze nezbyva nez se rozloucit a vyrazit smer Zdarec u Skutce.

Po ceste jsme se jeste chteli zastavit na obede ve Slavonicich, kde jsme vedeli, ze se da s nasim karavanem zaparkovat, ale nakonec jsem netrefil odbocku, a tak jsme se rozhodli dojet az do Dacic a dat si obed tam.

V Dacicich prave zacinal rockovy festival, tak mesto bylo plne vic nez obvykle. Prvni pokus zaparkovat nevysel, ale potkali jsme vstricnou mestskou policistku, ktera nam ochotne poradila nejen to, kde zaparkovat, ale take restaurace, kde se zarucene dobre najime.

Dali jsme na jeji rady, zaparkovali na hornim zachytnem parkovisti u zamku, nasli restauraci a dali si docela dobry obed. Jake bylo nase prekvapeni, kdyz jsme se vratili k autu a za steracem jsme meli pozdrav od one policistky, ze se mam dostavit na mistni sluzebnu k projednani prestupku. Rikam si, dobry for, vytocim cislo na oznameni a snazim se policistovi na druhe strane vysvetlit, co se stalo. Nebudu to prodluzovat, skoncilo to nakonec 100 Kc pokutou a pokrcenim ramen policisty, ze svoji kolegyni obcas nechape, ale kdyz uz ten listek napsala, tak mi tu pokutu dat musi. No, deti si daly aspon zmrzku a my kafe.

Dal uz cesta probihala bez problemu, krome par zdrzeni na nasich rozkopanych silnicich ;o). Karavan jsme predali zpet a meli jsme radost, ze vsechno dopadlo v poradku a nakonec si z kauce strhnou pouze ztracene zrcatko. Na posledni chvili jsem si jeste vzpomel, ze se nam pokazde pri ceste otevrelo stresni okenko, i kdyz jsme ho pred tim poradne zavreli. Jdu to ukazat majitelum a jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsme odhrnuli clonu a ……. okenko fuc. Po ceste se nejenom otevrelo, ale take nas opustilo. Sice to nebyla nase chyba, nicmene majitelu mi bylo trochu lito, protoze za 2 hodiny si pro karavan mel prijet dalsi zajemce a museli resit tuto svizelnou situaci. Dle poslednich zprav vsechno dobre dopadlo, okenko sehnali a dalsi pujceni se zpozdilo jen o hodinu.

Cestou ze Zdarce do Trutnova uz jsme jen rekapitulovali nase zazitky a zde mate zebricek toho nejzajimavejsiho:

Terezka: Vysocina arena – biathlon, Aqualandia, Mariz
Ondra: Vysocina arena – single tracky, Aqualandia, Parni uzkokolejka
Anet: Vysocina arena – biathlon, zamek Lednice, Muzeum veteranu
Tomas: Modelova zeleznice zdarska, Vida Science park, Parni uzkokolejka.

Nase putovani je u konce, dekujeme za zpetnou vazbu, kterou jste nam davali na nase clanky a uz se tesime na sdileni dalsich „dobrodruzstvi“.

Tak nekdy zase ahoj

A pro uplnost jeste pohled na sbirku turistickych znamek, ktere jsme cestou „posbirali“:

Prsi, prsi, prsi…vecer, celou noc, a rano to pokracuje !!! Koukneme na radar a … ani to nema zatim prestat. Takze dopoledni program je jasny, tatka opravuje pripojku na karavan a my budeme uvnitr. Dokonce jsme se jednohlasne shodli, ze jim dovolime tablety 🙂

Je poledne, cas obeda. Pripojka uspesne opravena, jsme tedy pojizdni 🙂 Ted tedy vyvstava otazka, co dal? Bude lepsi pocasi a vymyslime nejaky vylet, nebo si budeme pohravat s myslenkou, ze bychom se zabalili a jeli domu o den drive? Zasedla rodinna rada k internetu a hledala a hledala… Nakonec zvitezila muzea, ktera jsme jeste nenavstivili.

Obed jsme si dali v Marizi, vse bylo moc dobre. Mamku ale nejvice zaujala kombinace bramborovch sisek s makem s restovanymi svestkami (tepla svestkova marmelada). Naprosto luxusni kombinace. Terezka je mela jako obed a mamka si je pak objednala jako zakusek ke kave :-). Pote jsme navstivili mistni keramicky obchudek. Nenechava mamka si tam samozrejme neco vybrala. Kdo by tam taky takove originaly mohl nechat.

Pak jsme se vydali do Slavonic, vyzvednout si nase keramicke vytvory. Jsou pekne a hlavne, jsou to take originaly. Az je vybalime, tak se pochlubime :-). Pote jsme navstivili mistni muzeum 20. stoleti. Mamka s tatkou si zavzpominali, deti se nad nekterymi vecmi pousmaly.

Jeste jsme meli vyhlednute muzeum veteranu v Nove Bystrici, ktere nas velmi mile prekvapilo. Bylo to totiz muzeum americkych veteranu a bylo tam tech aut spousta (americky sen z ruznych filmu – cadillaci, buici, chevrolety – v takovem koute sveta, kde by je asi ani nikdo necekal). Tam se libilo nam vsem. Hned bychom si tam nejakeho veterana  na projizdku pujcili.
https://photos.app.goo.gl/rcpABCcutqomCNIF3

Ceka nas posledni noc v karavanu. Zitra uz balime a jedeme dom. Dobrodruzstvi se blizi ke konci.

Predpoved pocasi pro dnesni den nebyla nic moc a tak uz vcera jsme si zarezervovali 4 mista v parnim vlacku Jindrichohradecke mistni drahy – na trase z Jindrichova Hradce do Nove Bystrice. Je to opravdu zazitek a doporucuji tuto „atrakci“ pri navsteve zdejsiho kraje nevynechat. Nicmene i tento nevinny vylet se malem promenil v male dobrodruzstvi. Predstavte sin situaci, kdy leje jako z konve, venku je 13 stupnu a vy zjistite, ze jste zarezervovali listky v otevrenem vagone 😉. Test rodinne odolnosti jak z prirucky. Ale nebudu vas dłouho napinat, vsechno dobre dopadlo, nasli jsme jeste 4 volna mista v uzavrenem vagone a uzili jsme si 2 hodinky jizdy parnim vlackem krasnou prirodou. Dokonce jsme navstivili jednu z nejromantictejsich vlakovych zastavek u nas, Kaproun.

https://photos.app.goo.gl/LojCor0AqcL8vJUs2

Po navratu do Jindrichova Hradce jsme jeste zasli do vlakove kavarny a v mistni Kolacovne jsme zakoupili snidani na zitra. Cerstve upecene kolace nam voneli celou cestu tak moc, ze jsem dostal realnou obavu, ze rano nebude co snidat 😉.

Jeste pred dovolenou jsme dostali tip na mistni bizonni ranch, kde jsme se cestou zpatky stavili na uzasnou veceri. Deti si dali obligatni rizek, ale my jsme si objednali z mistnich bizonich specialit. Az vam budou nekde nabizet steak podavany na sene, tak nevahejte a ochutnejte. Jeste ted mam chutove bunky v puse rozdrazdene a slintam jak bernardyn.

https://photos.app.goo.gl/H3nV5Luiyl5j8Xt23

Vecer zase zacalo prset a ma tak byt zitra cele dopoledne, tak uvidime co podniknem, i kdyz ja mam vlastne jasno, ceka me oprava te elektricke pripojky ke karavanu

Dobrou noc.

Je rano, venku neprsi, hura. Ale ten vitr se asi pokousi o nejaky rekord…Ale navrh z predchoziho dne znel jasne, pokud nebude prset, jede se na cyklovylet, protoze podle predpovedi to vypada na jediny vhodny den v tomto tydnu.

Detem jsme nandali teplaky, mikiny a vetrovky a vyjeli jsme smer Landstejn, ktery na nas vykukoval uz temer od kempu. Nasi „jizdu“ bych nazvala indianskou, protoze ty kopecky Terezka nedala,tak jsme stridali jizdu s chuzi za doprovodu kola 🙂 Zricenina hradu se nam libila, ale na vrcholek veze nas dosla jen pulka – Ondra se bal a mamka uz nezvladla schody s dechem. Deti si vyzkouseli i lukostrelbu, jsou sikovni, oba dali stred.

Pote jsme poobedvali v prilehle restauraci, kde jsme si kazdy vybral podle chuti. Meli zde i pestrou nabidku ryb, ale my zrovna nemeli chut 🙁

Pokracovali jsme zmenenou trasou, protoze neprizen pocasi nam kazila plany. Vitr a obcasne prehanky byly dost neprijemne, byli jsme jak zmrzliny. Pokoukali jsme se krajinou, navstivili ropik s vykladem, obhledli bizonni farmu.

Po veceri meli rodice klidek, protoze deti se tu seznamili s ostatnimi detmi. take probehla povinna sprcha po dvou dnech :-). Ty sprchy me nikdy neprestanou udivovat, myslela jsem si, ze jsme ten system okoukali uz v minulem kempu. Sice tu jsou stejne, ale s jinymi intervaly. Hodim dvacku a cekam, ze se s Terezkou zvladneme osprchovat jako v minulem kempu. Uz nam zbyvalo jen se oplachnout, ale ejhle, voda prestala tect. Musely jsme pockat, az bude na tabulce svitit zelena, tak si dojit mokre vhodit dalsi dvacku a uz se jen splachnout. Nakonec te vody bylo vice, nez jsme potrebovaly…

Deti koukaji na Princeznu ze Mlejna a brzy pujdeme do hajan. Uz jsme si vymysleli vylet na zitra a musime stihnout vyjet vcas. Budeme vstavat na budika!!! Dobrou noc.

On to asi opravdu asi nekdo cte, dostal jse dnes upominku, ze nam chybi zapisky z devateho dne. Jdu to honem napravit, i kdyz si nejsem prilis jist, ze to bude nejak moc zabavne.

Den devaty byl opet ve znameni prejezdu na nove misto a to do Stareho mesta pod Landstejnem uprostred panenske prirody Ceske Kanady, dalsi vzpominka na nase „putaky“ se Sadou (pozn. pro ty kdo nevedi, jedna se o moji ucitelku ekonomie z OA, se kterou jsme v ramci letnich putaku procestovali mnoho mist v Cechach na Morave a na Slovensku). Vlastne vsechny tri nase zastaveni jsou jakousi vzpominkou na pubertu. Nevite nekdo, jestli takhle nahodou nezacina krize stredniho veku?

Ale zpatky k nasemu putovani. Rano jsme vsechno zabalili, prosli prilozene dvanactero rad, co vsechno zkontrolovat pred jizdou a vyrazili jsme. Abych nezapomel, nove zakoupene pridavne zrcatko se mi podarilo pri montazi dle navodu opet znehodnotit. Rekl bych ze v cine si s robustosti designu moc hlavu nelamali, protoze ten pazmek z plastu, kterym se to pridelava je v miste nejvetsiho namahani zuzen natolik, ze pokud by mi to neprasklo vcera, tak v patek pri odjezdu zcela urcite.

Cesta utikala vcelku bez problemu, jen asi po 80ti kilometrech se nam rozsvitila kontrolka svetel, ze nam asi praskla nejaka zarovka. Vcelku me to nerozhodilo, jen jsem premyslel, kolik tech zarovek superb ma a jak budu hledat, ktera to je. Nicmene za dalsich dvacet kilometru nam prestal fungovat pravy blinkr a to uz mi zacalo byt podezrele. Zastavili jsme u krajnice a jdu se podivat co se deje. Po obhlidce jsem mel pro vypravu jednu dobrou a jednu spatnou zpravu. Dobra byla, ze uz nemusime hledat prasklou zarovku a ta spatna, ze jsem si malo zkratil privodni elektricky kabel ke karavanu a celou cestu jsme ho dreli o silnici, az se prodrel uplne skrz. provizorne jsem tam propojil zbytky tech dratku, abysme aspon blikali a brzdili a dojeli na misto. Novy kabel si vyzvedneme zitra v Jindrichove Hradci a ve ctvrtek si budu hrat na elektrikare. Tak mi drzte palce. Jeste, ze jsem si kdysi v Autocontu udelal zkousku z vyhlasky 50 na slaboproud 🤠.

Po prijezdu do cyklokempu nas privital byvaly pionyrsky tabor, ale je tu vse potrebne a navic naprosty klid. Protoze prselo, rychle jsm ustavil nas domecek na koleckach a sel se schovat. Pro odpoledni program byla zvolena mokra varianta a to malovani hrnecku v Marizi. Kdo navstivi tento kraj a nejede domu s vlastnorucne zdobenou keramikou, ten jako by tu nebyl 😉. Po navratu se radi pochlubime. Vecer jsme pak poprve nestolovali venku, ale vyuzili pohostinnost naseho skladaciho stolu uvnitr. Protoze porad lilo, tak co jineho jsme mohli hrat nez prsi.

Probudili jsme se do rana nejisteho pocasi, ze se podle nej nedalo poradne urcit, jak dnes bude…Kdyz foukalo, pripadali jsme si jako u more, jake byly vlny, kdyz nefoukalo, byl parak. Nakonec jsme zvolili variantu dopoledne zustat v kempu, proste se jen tak „placat“, a na odpoledne ze vymyslime vylet.

Vzhledem k tomu, ze jsme tu dnes posledni cely den, nenechali jsme si ujit zamek Lednici. Vybrali jsme si „detsky“ prohlidkovy okruh, a to doslova. Prosli jsme si detske pokoje 11 princu a princezen. Nektere hracky vybirame pro deti dodnes, akorat uz krapitek „vytunene“.

Pak jsme se vydali do Dolnich Vestonic s tim, ze se jdeme podivat na mamuty. Google nam ale spatne poradil, takze jsme videli jen historii mesta Musova, po kterem dnes uz zbyl jen kostel sv. Leonarda na ostrove v rece Dyji. Take jsme se dozvedeli neco o hledani Vestonicke Venuse, samozrejme se deti mohly potrhat smichy, kdyz videly sosku 🙂 Z mamutu nakonec nic nebylo, protoze ti jsou v jinem muzeu…

Je vecer, rodice sedi u karavanu, uzivaji si klidu, dnes zadne karaoke, ani diskoteka, a deti sedi u rybaru a cekaji s nimi na ulovky.

Dnes nam zacala druha polovina dovolene, a po uvodnim nadseni z kempovani prichazi drobne rozcarovani. Ale je to zpusobene vyberem kempu. Byt nam dvacet a byt tu kvuli tomu si poradne „uzit“, tak se nam tu bude urcite libit vic, ale kdyz po celodennim vymysleni programu pro deti si chcete dat vecer trochu vina a jit nabrat sily na dalsi den, tak doporucuji zvolit jine misto. I kdyz oficialne veskera hudebni produkce konci ve 24 hodin a vsechny hospody se snazi to plus minus dodrzet, tak vam az do rana putuji kolem karavanu hloucky bavici se mladeze, ktere tu zazvoni na zvonek vaseho kola, tu vam vypoji pripojku elektriny a jine podobne radostne udalosti. A pro nas, co je doma v noci rusi jen sumeni potoka, je to neco podobneho, jako spat u jizni spojky v Praze.

Pred desatou jsme se vydali stravit dnesni den v Aqualandu Moravia. Jak vidno z prilozene fotky, nebyli jsme jedini. Tatka fiskus vykoumal, ze se daji listky koupit i pres internet a neni potreba stat tu dlouhou frontu, a navic dostaneme 200kc slevu. Jenze rychlost mobilnich dat se rovnala dobe kamenne a platbu se mi podarilo odeslat az tesne pred vstupem do Aqualandu. Aspon mame tu slevu, rikam si. Jenze ouha, u okenka se dozvidam, ze elektronicka vstupenka plati az 120 minut po zakoupeni. Pohled na sparene deti a „usmevavou“ maminku vede k jednoznacnemu rozhodnuti. KUPUJI dalsi rodinnou vstupenku a doufam, ze budu moct tu prvni vyreklamovat do ctrnacti dnu po zakoupeni, pac to bylo pres internet 😉. Nebo kdyby mel nekdo zajem, tak je platna do 2.9.2017

Ale nakonec jsme si koupani i ruzne klouzacky a tobogany uzili, takze pokud mate zbytecne 3.000 (vstupenka, obed, svacina pro ctyrclennou rodinu), tak muzeme tuto „atrakci“ vrele doporucit.

Vecer jsme ozkouseli zdejsi rychle obcerstveni a k veceri jsme meli langose a zakoncili jsme to trdelnikem. Ten tu dela jedna pani, ktera se sem tak trochu nehodi. Zije nyni v Rakousku a je na ni videt, ze prostredi opravdu formuje. Je mila, dela veci s laskou, o svych vyrobcich vam povypravi, jak a z ceho je pripravuje, da vam ochutnat, kdyz vidi, ze ji to treba uplne neverite. A pak se ptate, proc k ni chodi mene lidi nez k ostatnim stankum. A odpovite si v zapeti pri pohledu na cenik. Ostatni to maji o par korun levnejsi a maly cesky clovek je proste motivovan cenou a kvantitou misto kvality v primerenem mnozstvi za odpovidajici cenu.

Vecer jsme jeste udelali jeden socio test, protoze nas box neni ohranicen a je kousek od karaoke baru. Lidicky kolem nas prochazeji, jako by se nechumelilo, a tak jsme jim do cesty postavili detska kola, ale tak, aby se kolem nich porad dalo trochu projit, ale pruchozi museli „narusit“ nase soukromi jeste o trochu vic. A vysledek? S rostouci hladinou alkoholu padaji zabrany a zvysuje se pravdepodobnost socialniho kontaktu. Otazka je, zda si to budete pamatovat i druhy den rano 😎.

Prejeme hezky den, v nedeli ma byt zase teplo, tak se asi pojedeme podivat do Lednice.