Začátek dovolené začal opravdu brzy…Mamka vstávala už chvilku po jedné hodině, aby dobalila poslední věci, připravila svačinu. Děti s taťkou vstávali v 1:35. Vyčistit zuby, zabalit kartáčky a hupky šupky do auta.
Cesta do Raleigh byla celkem nudná, protože celou cestu byla tma. Na parkoviště jsme dojeli kolem 5:20. Přesedli jsme I s kufry na shuttle a dojeli na letiště. Veškeré odbavení proběhlo bez problémů. Taky přišla řada na změnu “maskování”, roušky jsme si vyměnili za respirátory. Před odletem jsme stihli I snídani ve Starbucks. Letadlo bylo plné do posledního místa, žádná extra covid opatření. K našemu překvapení, asi I milému, jsme dostali malou svačinku a pití,
Do Denveru jsme přiletěli dle plánu. Vyzvedli jsme si kufry a šli hledat Uber, kterým bychom se dostali do půjčovny RV, kde jsme si měli vyzvednout našeho “nového kamaráda na cesty”. No, nebyla to úplně sranda… Nejen, že jsme potřebovali auto celkem větší, protože jsme měli tři velké kufry, ale taky ty ceny byly “trochu” jiné, než jsme zvyklí z malého města:-) Když se ním konečně podařilo auto sehnat, nemohli jsme se dostat k místu, kde jsme se měli potkat. Nakonec nás nasměroval zaměstnanec letiště:-).
Do půjčovny jsme přijeli o trochu dříve, ale nebyl problém si auto už půjčit. Vyslechli jsme instrukce, naložili naše věci, půjčili si od nich ještě nádobí a vyrazili.
Úplně první zastávkou byla Panera Bread, kvůli rychlém sledu událostí, jsme nestihli nikde žádný oběd. A tady je to záruka, že víme, co si vybrat, a co dostaneme…Pak už nastala ta chvíle, kdy nám mělo začít to naše cestování…Při nastartování se nám na přístrojové desce rozsvítila žlutá kontrolka. Jeli jsme zpět do půjčovny. Tam nám po kontrole a diagnostice řekli, že to není žádný velký problém, na další jízdu to nemá vliv, jen, že budeme jízdou trochu víc “znečišťovat ovzduší”. Taťku tahle odpověď uspokojila, tak jsme to více neřešili..I když mamka měla pochybnosti, že když jedeme tak daleko s autem, které neznáme, to úplně není ideální…ale už jsme to více neřešili a vydali se plánovaným směrem do Grand Junction.
Po cestě do kempu jsme projížděli několika městečky a hlavně jsme se kochali prvními kopečky, horami, krajinkou…stavěli jsme na jednom odpočívadle, kde jsme si dokonce užili I trochu sněhu, tak byla “koulovačka”:-).
S výběrem kempu jsme měli jasno hned, takže jsme noc strávili v KOA kempu. První noc v RV autíčku. Mamka s Terezkou na velké posteli. Ondra na rozložené posteli a taťka vyfasoval “palandu” nad kabinou řidiče. Tak dobrou noc …
